Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kapky rosy část 6

26. 3. 2011

Vyheknu, když mě prudce narazí na zeď u sebe doma. Jak jsem se k němu dostali, to je dlouhý příběh. Všechno co si pamatuju je, jak mě žhavě líbá, jazykem svádí boj s mým a pak jak vybíhá schody se mnou v náručí a pak tohle. Jsem strašně rozpálený a nadržený, až mě to bolí. Srdce mi divoce tluče, chce vyskočit z hrudi a polibky se stávají dravějšími. Manabu se rozhodně nijak netrápí mou sádrou. Naopak toho jen využívá. Zdravou ruku mi přišpendlí na zeď a druhou rukou sjíždí do džínů, což mě vzrušuje ještě víc. Zatahá za lem mých spodků a vášnivě se rozesměje. Jeho hlas je teď hluboký, až hrdelní a sem tam vydá zavrčení. Jistý fakt, že mi teď rty přejíždí po krku a místo jazyka, mě škrábou dva ostré špičáky… to je něco nepopsatelně fantastického. Boky se natisknu na ty jeho. Najednou strašně chci, aby zabořil zuby hluboko do kůže, vzal si mě a nebral si servítky. Toužím po sexu, jako nikdy před tím. Trochu mě to děsí, přece jen je to můj první sex s klukem, ale to se mi vykouří z hlavy přesně ve chvíli, kdy se zuby povrchově zakousne do kůže a rukou mě čapne mezi nohama. Sakra, tohle je tak opojný pocit. Mám dojem, že mi hlava napětím bouchne. Něžně přejíždí po celé mojí délce, líně, až k umření. Zuby sjíždí níž a níž, zanechávajíc za sebou mělkou rýhu.  Nakonec mě zatahá za levou bradavku, což už neuřídím a jasně, dosti hlasitě dám najevo, jak se mi to líbí. Zvedne hlavu od mé hrudi. Fascinují mě jeho oči, jenž teď dostaly rudo- růžovou barvu. Jsou jiné než před tím, ale to je na tom to krásné. Cítím se jeho pohledem neskutečně přitahován a chci před ním stát, jak mě bůh stvořil. Chci, aby se i on svlíknul, aby mě objaly ty pevné paže. Chci ho. Jenže on mi nedovolí nic udělat. Pořád mi drží ruku u stěny a s tou druhou nic nezmůžu. Jazykem mi zajede do otevřené rány. Pohárky na jeho jazyku, se zabručením, přijmou teplou rozpálenou krev a mé tělo mu ji se slastnou bolestí dává. Boky nevědomky přirážím do ruky v mých džínech. Mravenčení se mi začne rozestupovat po celém těle, snad až do konečků prstů a do kořínků vlasů. Pak ale Manabu ruku vytáhne. S velkým zklamáním zamručím, ale to jsem o pár chvil hozen na největší postel, jakou jsem kdy viděl. V tu chvíli mě zabolela záda, ale když na mě přistál upír, hned mě to přešlo. Jediné světlo v místnosti, teď produkovaly ony oči, co mi snad viděli až do duše. Sklání se nade mnou jako obrovská hladová šelma, s vyceněnými zuby a s tím nejžhavějším pohledem na světě. Mám pocit, že by dokázala zapálit i povlečení s peřinami. Jsem stále víc a víc vzrušený. Člověk by řekl, že to už nejde, ale vážně. Já ho tak strašně, strašně chci. Nedokážu jen tak nečinně ležet, dívat se mu do dokonalého obličeje, aniž bych se ho nedotkl. Musím znovu ochutnat ústa, která skrývají nebezpečí nástroj, jenž dokáže i zabít. Rukou si ho přitáhnu za zátylek k sobě. Do teď to byl on, kdo mi prováděl zkoumání mandlí, ale teď je řada na mě. Líbí se mi, jak chutná. Po mé krvi, po malinách a ještě po něčem, co nedokážu identifikovat. Tělem se tisknu k tomu jeho, co je stále oblečené do koženého kabátu. S rukou sjedu ze zátylku k límci a horlivě mu chci kabát sundat. Nakonec se mi ho, za jeho asistence, povede servat a spolu sním i ten zbytek. Kůži má chladnou jako led, ale přitom mě její dotek na té mé, rozpaluje. Nemůžu se dočkat, až se svlíkne celý. Vršek, je naprosto bez chybný. Vypracované břišní svaly, stahující se slastí a celkově trup naprosto bez chybičky. Co pak ten zbytek tam dole. Těším se jako malé dítě o vánocích. Zatím se ale k ničemu takovému neschyluje. Vypadá to, že Manabu má rád dlouhé předehry, ale to mi vůůůůůbec nevadí. Omotám mu nohy kolem boků a provokativně se zhoupnu. Zavrčení, co ztlumí mé rty, uším neujde. Nemůžu se neusmát. Toužím po tom, probudiv v něm jeho šelmu, která se drží zpět. Chci ho vidět takového, jaký je. Co může být horšího, než můj otec? Nu, už jenom to, že se spolu nevyspíme. To by mě v tuhle chvíli zabilo a pak bych já zabil Manabu. Prsty mi znovu zajede za kalhoty, které absolutně stáhne. Trochu zrudnu, je to poprvé, co ležím někde nahý a taky pod někým, kdo mě pozoruje hladovýma očima.

„Nádhera,“ zašeptá dřív, než se jazykem prolíže až k mému rozkroku. Mám dojem, že červenější už být nemůžu, ale přesto ho nezastavím. Rukama mi něžně trochu víc roztáhne nohy. Zlíbá každičký kousek na mých vnitřních stehnech. Prohýbám se v zádech, snažíc se nahlas moc neprojevovat. Jenže to jaksi nejde. Když se konečně skloní k mé tyčící se chloubě, hlasitě zasténám. Pevně chytím do ruky kus něčeho, co mi leží poblíž . Je mi čím dál větší horko. Vlhkost Manabu-ovích úst je až trestu hodná. Hlavou začne pomalu sjíždět dolů, pak nahoru, sem tam jenom olízne, jindy zase nechá pracovat špičáky. Mám neobyčejný pocit, že bych mohl prasknout, jako balónek, moc přeplněný héliem. Sakra, to je úžasné. Stehna se mi chvějí rozkoší, břišní svaly se zběsile stahují a mezi jednotlivý svaly se začínají dělat kapičky potu. Ano, je mi opravdu horko. První slastný záškub těla. Manabu mě naposledy olíznul, když se opět posunul nad mojí hořící tvář. Z očí mi začali stékat snad slzy, absolutně nechápu proč, ale upírek se jenom pousměje. Nice neřekne. Políbí mě na nos, oční výška, olízne spodní ret, který vsaje do svých úst. Volnou rukou mu přejedu po zádech až na zadek. Moment.. on nemá kalhoty! Kdy sis sakra sundal kalhoty! No, tuhle otázku nechám nezodpovězenou, a radši se podřídím zvědavosti. Zvednu se na zdravém lokti a podívám se na něj. S úžasem sleduju jeho pomalu rostoucí erekci. Sice jsem nikdy neměl šanci hodnotit přirození, ale musím uznat, že Manabu má krásný penis. Velký a dobře tvarovaný. Bože, já jsem snad sexuální maniak, pomyslím si, když mi dojde směr mých myšlenek. Dostal jsem chuť ho vzít mezi rty, ale něco mi říká, že to Manabu nedovolí. Zkusmo se mu povídám do tváře a přesně, jak jsem si myslel. Zavrtí hlavou s posměšným úšklebkem. Rukou mi stiskne krk. „Dnes se odevzdej ty mě. Nic nedělej, jen buď můj,“ tyhle slova znovu , že jsem zrudnul a zhroutil se do přikrývek. „Budu tě hýčkat, udělám něco, po čem budeš prosit, abych přestal. Budeš žebrat o slitování,“  do těla mi vklouzly dva nasliněné prsty. Trochu nepříjemný pocit, ale když s nimi začal zkušeně pohybovat, dotýkat se prostaty a pak s nimi jen tak líně klouzat, nepříjemný pocit odezněl. Vím, že to bude bolet, až do mě pronikne, ale je pozdě říct ne. Pozdě pro oba. Pořád mě drží za krk a z druhé strany mě líbá. Nějak si to místo oblíbil, ne že by mi to nějak vadilo. Je to takový kontrast. Mé malé křehké a zbité tělo oproti tomu jeho vypracovaném velkému tělu. Nahne se ke mně blíž a naše penisy se tak o sebe otřou. Lehce vykřiknu, instinktivně hýbajíc boky. Nahne se víc, jen se na mě dívá a pohybuje prsty. Nic jiného. Jeho pohled mě vzrušuje, vzrušuje mě všechno co dělá. Mám nemalý dojem, že ještě chvíli bude na mě civět, tak jako teď, skutečně prasknu.

„Prosím,“ dokážu ze sebe vydat jenom tohle. Nic víc. Na mou prosbu zareaguje něžným, přesto , no prostě upírským úsměvem „nejradši bych tě pokousal“ a vytáhne prsty. Čekal jsem, že teď to přijde, ale on mě naprosto beze slov a bez námahy chytí kolem pasu a přetočí na břicho. Za pas mě pak jedním tahem vytáhne na všechny čtyři. Spíš na všechny tři. Natiskne se mi na záda, s bradou na rameni.

„Tohle bude nejvhodnější pro začátek.“ Zulíbá mi zátylek, páteř a nakonec mě kousne do zad. „Možná to bude bolet. Slibuji, že se pokusím být něžný,“ informuje mě tím svým hrdelním hlasem. Se zatajeným dechem čekám, co se bude dít. Pevně mě drží okolo pasu, jako náhradu za nepoužitelnou ruku. Pak to přijde. Tlak v zadku, bolestivé štípnutí a pak tlak. Skloním hlavu a pár kapek mi z očí sklouzne na povlečení. Bolí to, přesně jak říkal. Je to nepříjemné, ale pořád doufám, že to přejde. Za pár sekund se Manabu v pohybu zastaví, dlouhou dobu se nic neděje. Krom toho, že mi jazykem přejíždí po zádech a druhou rukou mě opět chytí za penis. Okamžitá chapadla slasti mě vtáhnou do víru. S mým zasténáním se Manabu poprvé pohne. Můj zadek pomalu narazí do rozpáleného  upírova klína. Vyprodukuju největší sten za naší společnou noc. Kam se hrabe kouření, nebo honění rukou. Spojení obou těchle „akcí“ mě brzy dovede k šílenství. Pustí můj pas a chytne mou ruku do své. Okamžitě po ní chňapnu a s narůstající slastí jí pevně sevřu. Na tohle nemám slov, je to něco neskutečného. Pohyby se stávají prudšími a nárazy tvrdšími. Vlasy se mi pohybují po zpoceném čele, pevně přivírám oči. Tahy rukou se snaží sladit s přirážením, ale moc se mu to nedaří. Slastně zavírám oči, když se hýžděmi zabořím do žádoucího klína a když mi zuby přejede po ztuhlých napjatých ramenou, zatřesu se. Hlavou mi projede myšlenka, co by se stalo, kdyby se do mě zakousl. Vzhledem k tomu, že z ran z mých zad prudkými pohyby a adrenalinem, začala krev sama vytékat, nemyslím si, že by měl potřebu se do mě zahryznout. Jenže on se mé krve ani nedotkne. Trochu zmatený tímto faktem se dál nechám unášet blížícím se orgasmem. Naše steny se sladí do jednoho hlasitého projevu. Energicky sám začnu přirážet, abych nás oba dohnal k orgasmu. Potřebuju to, jinak hrozí, že tu na místě umřu. Chci, aby to už bylo, abychom se udělali, ale zároveň nechci, aby to skončilo tak brzy. První škubnutí, druhé a pak třetí. Mozek mi v hlavě bouchne, tělo se rozechvěje a hlasivky sílou okamžiku, se zmůžou jenom na lehký výkřik. Manabu se nade mnou napne, naposledy přirazí a charakteristické zavrčení zvěře, prořízne vzduch naplněný milováním. Zubisky se mi trochu zakousne do ramene, ale mě to ještě víc popožene přes smyslný okraj. Jelikož se na jedné ruce špatně udržím, slítnu na břicho, Manabu na mě. Cítím, jak mi po stehnech stéká něco teplého. Domyslím si, co to asi je, ale nechám to být. Jsem moc zmožený než abych o tom nějak víc přemýšlel. Moje jediná starost teď, je uklidnit si dech. Zhluboka to rozdýchávám do peřin, tělo mě slastně bolí a tíha Manabu je taky příjemná. Naposledy mi olízne krk, než se ze mě skutálí vedle. Rozhodí ruce, roztáhne nohy a požitkářsky vydechne. Já se sotva můžu hýbat a on si vedle mě zapálí cigáro! Nikdy jsem ho neviděl kouřit. S velkou námahou otočím hlavu na jeho stranu. Blaženě vtáhne a ještě víc blaženěji vydechne kouř. Podívá se na cigaretu a pak na mě. Oči už mu nesvítí tak moc, ale pořád v nich je vidět žízeň. Nechápu, proč se nenapil. Měl k tomu takovou vynikající příležitost, ale stejně to neudělal.

„Nechtěl jsem tě oslabit víc, než jsi.“ Zazněla odpověď na mojí NEVYŘČENOU otázku. Mě to už ani nijak nepřekvapuje. Dělá to pořád. Jen mě trochu překvapila cigareta, ale to je každého věc. Zvedne se ve mně nepochopitelná dávka vzdoru. Ach ty hormony.

„Nemusel si to vůbec dělat!“  prsknu rozčíleně a chci vstát. Nedovolí mi to hned několik faktorů. Zraněná ruka, která se opět rozhodla že se ozve. Bolavé rány na těle, slabost z prožitého sexu a velká ruka, co mě objala kolem pasu a zase si mě lehce přitáhla k sobě. Přistál jsem tak na Manabu-ově hrudi, s vlasy rozházenými všemi směry a  cigaretou pod nosem. Tak tohle ne. Chci mu tu cigaretu sebrat z ruky, ale nedaří se mi to. Místo toho docílím smíchu a vášnivého polibku. „Fuj! Chutnáš po cigaretách!“ začnu si otírat ústa, je to opravdu nechutné. Nemám to rád. Zamračím se na něj. „Nedělej si ze mě legraci.“ Udiveně zvedne obočí.

„Legraci? Myslíš, že jsem se s tebou vyspal pro legraci?“ Ugh! On všechno překroutí!

„Nemyslím náš… sex. To je jedno.“ Ruce má kolem mě stále pevně obtočené, takže další pokusy vyjdou vniveč stejně jako ty předchozí.

„Ano, je to jedno, protože…“ odloží nedokouřenou cigaretu a rukou mi zvedne bradu. Ať už chci nebo ne, musím se na něj podívat. Nechápu, proč mu z výrazu tváře nedokážu nic vyčíst. Upír neupír. „Protože tohle byl úžasný sex, který bych si v budoucnu chtěl zopakovat. A aby to bylo možné, nesmím tě vyčerpat. To tě vážně tak urazilo, že jsem se nenapil?“ nu, to je skutečně otázka na tělo. Co mě tak rozčílilo, že se chovám jako imbecil? Mít prsa, tak sem teď za hysterku. Kajícně sklopím hlavu, stydím se teď za sebe.

„Promiň.“ Je mi ze mě trapně, ale očividně si s tím Manabu neláme hlavu. Přejede mi prstem po páteři, zastaví se na zadku a jemně mě pohladí.

„Nemusíš se omlouvat. Mě to naopak lichotí.“ Začne mě znovu líbat, jakoby se nic nestalo. Naprosto žhavě se na mě vrhne. Znovu skončím na zádech, s rukou nad hlavou a s jeho jazykem v puse. Zajímalo by mě, kde se naučil tak dobře líbat. Co sem slyšel, většinou se nacintá kolem, ale s Manabu..pff.. vůbec. Zajímavý. Další zajímavá věc byla, že moje tělo na upírovu tíhu a laskání znovu začalo reagovat. Nebyl jsem si jistý, zda další kolečko zvládnu. I když bych rád, moc se mi to líbilo a určitě to budu chtít zopakovat, ale teď? Líbal mě ze strany na krk, zuby zatahal za bradavku, vsál kůži na klíční kosti. To všechno mě celého znovu probudilo k životu. Ale Manabu měl zřejmě jiné plány. „Víš, nebudu říkat, že mě to nepřitahuje. Strašně moc, ale nejsi v kondici. Ani pro pití a ani pro další kolečko.“ Zasmál se mému vyčítavému pohledu, který jsem na něj vrhl, když se zase skutálel vedle. Přitáhnul si mě do náruče, takže jsem se o něj mohl opřít. Udělat si z něj malý soukromý polštářek. „Ovšem pokud jsem nesplnil tvoje masochistické pudy, tak prosím, napravím to.“ S tím prohlášením mě tak neskutečně kousnul do prsou, až jsem vypísknul. Vypísknul je špatné slovo. Vykřikl jsem. Ono to bolelo, ale co víc, krev netekla. Co si o mě teď Manabu myslí? Nejspíš že jsem sadomasochistickej magor, co se vyžívá v týrání sama sebe svým otcem. A co je mi do toho, však já mu to oplatím, až se k tomu naskytne příležitost. Počkej ráno, napadne mě. Jakmile ležím a nic nedělám, jen poslouchám tlukot jeho srdce, spánek se hlásí o slovo. Vnímám už jen polovičně, takže na přání dobré noci jenom něco zabručím a nechám se unášet na obláčku snů, naprosto ukojen.

 

 

 

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Buuuu

(Mysticia-sama, 22. 12. 2011 20:29)

To ne, prosím, zruš pozastavení! Zo je tak úžasná povídka, prosím, já chci pokráčko *smutná očka*

*-*

(Yoku, 12. 9. 2011 13:16)

Tahle povídka je úžasná ^^ částečně jsem taky masochista takže prostě naprosto...prostě wow ^^ doufám že se dalšího dílku dočkám nez zdravotní újmy xD

...

(ElenEstel, 2. 4. 2011 13:38)

wow je to zajímavé jsem zvědavá co bude dál

.........

(Noctis, 27. 3. 2011 20:47)

kurňa to je už po několikate co jsem při tvych povidkach poslintala klavesnici XDXDXD celich 6 kapitol sem přečetla s jednim dechem XD a to jsem se nezabila XDXD tahle yaoi čast byla opravdu něco XD už aby byl dalši díl

juchůůůůůů

(sisi/ctenar, 26. 3. 2011 18:51)

Sado maso !!!!! Manu se mi začíná čím dál víc líbit§ů uplně vidím jeho bejvák a celou scénu! hej takt toto bylo neskutečně husté!!!!!!!!!!!!!!!!pokračováni!!!!
popravdě ted nevím od které povídky chci pokračování dřív!!!!!!!!!!!!!!!!! jááááááááááááááá chci !!!!!!!!!!!pokráčka !ode všech §.d to je řešení naku vid že je skvělé :D ... vyplníš miho ?? :D sado myšlenky na tebe jestly ne ! :D xD XD XD XD XD "muheheeeeeeeeee!" já býti schopna všeho!!!!!!!!!!bože !!!!!!!!Manu ! pokračování nebo vážně pojedu do Bohnic brzo !!!!!!!!!!!!!! *whááá *