World of crazy Dreamer

Při jeho slovech se Andy nebezpečně zamračil,lehce naježil,ale dál zůstával potichu. Jen jeho černé oči se leskly potlačovaným vztekem. Nechal si raději kousavé poznámky pro sebe,jelikož neměl náladu na jejich hru,ani na „debilní“ kecy,svých odporných spolužáků. Dost na to,že se mu vařila krev kvůli Charliemu… V jiných situacích se tolik nerozčiloval,ale už od rána nebyl dobře naložený,čímž se stalo,že ho všechno a všichni rozčilovali a byl kousavější víc než obvykle,což neušlo ani Seraovi. Znovu se podíval na tu bandu,kterou nemohl ani cítit. Ještě před několika lety by ho jejich chování strašně mrzelo a byl by z toho špatný. Teď? Doufal,že se jednoho dne stane zázrak a oni se pozabíjejí mezi sebou. Byl krutý? Vůbec. Jen je nenáviděl. Den ode dne se akorát utvrzoval v tom,že všichni lidé,jsou pomsty chtivé svině a není jediného člověka,který by v sobě měl trochu cti a hrdosti. Pochyboval,že dnešní lidé znají pojem těchto slov. On sám by se jich dávno vzdal…kdyby je nepotřeboval ke svému přežití…i když.. nevzdal se jich,aniž by o tom věděl? Zavrtěl nad sebou hlavou a hodlal se věnovat úkolu,který jim zadal profesor. Lehce s sebou cuknul,když si uvědomil,že bez mrknutí se dívá na stále stejné místo. Několikrát zamrkal a když se podíval zpět na lidi,všiml si Seraova pohledu,který mu zavrtal do tváře. Nepříjemně se na něj zamračil,obešel ho s lehkým drknutím a opřel se o zeď se založenýma rukama. Neušel mu jeho zmatený pohled.

„Co to děláš?“ Andy pohodil hlavou,aby si upravil své blond vlasy.

„Co asi? Rozdělovat je budeš ty., Přece sis nemyslel,že by MĚ poslouchali.“ Pronášel to s takovým ledovým klidem,jako by to byla ta největší samozřejmost na světě. „Jsi přece vůdce všech exotů ne? Tak se o ně starej,koloušku.“ Hořkost v tom slově přinutila Sera k zamračení. Chování jeho spolužáka ho začínalo vytáčet čím dál víc. Jistě,pořád to byla hra,ale i ta se postupem času může změnit v něco víc. S odfrknutím se otočil na dovádějící skupinku.

„Tak lidi,poslouchejte!“ křikl,aby je přehlušil. Hned na to se tělocvičnou rozhostilo hrobové ticho. Andy pobaveně sledoval,jak všechny holky otočili svůj pohled na toho idiota a blba v jedné osobě a dívali se na něj,jako na svatý obrázek. Když se pak pustil do rozřazování dvojic,všechny se hlásili do páru s ním. Po té,co jim sdělil,pro ně tak nemilou zprávu,že je ve dvojici s Andym,se na blonďatého kluka otočili nejedny zmalované oči,jež ho obdařili velmi „milým“ pohledem. Vždy zvlnil úsměv do ironické vlnky a se zdviženou hlavou se jim díval zpříma do očí. Sera si počínal rychle a během pěti minut je měl všechny rozdělené. „Teď si jednotlivé dvojice vyberou jaké chtějí nářadí a začnou se na něm procvičovat. Je to  jasné?“ všichni komplet kývly hlavou a rozprchli se na všemožná nářadí,která zde byla k dispozici. Sera se otočil na  Andyho,který se ještě pořád opíral o zeď a neměl se k žádné činnosti. Jen stál a tvářil se naprosto nepřístupně. Neznalého by jeho pohled odradil,ale Sera rozhodně ne. Přišel k němu blíž a trochu sklonil hlavu,když se na něj díval. „Cvičit budeš? Nebo tu budeš jen tak zevlovat,ty lenochu?“ pošťouchnul ho k nějaké akci. Věděl,že je na rýpání tohohle druhu,alergický a vždycky ho to rozpálí. Z nějakého důvodu se mu nelíbilo,že tam stál a jen se díval. Ani teď se Seraoův plán neminul účinkem. Andy se odlepil od stěny a s vyzývavým pohledem se mu podíval do zvláštních očí. Očí,které mimochodem nikde jinde,než u něj,neviděl.

„Vezmem si kruhy.“ Pousmál se Andy a bez dalšího čekání se protáhnul kolem Sera,míříc ke kruhům. Černovlasý idol si to za ním šinul a s lehkým pobavením sledoval,jak se jeho menší spolužák pere s provazy,jež vedli k oněm kruhům,na kterých měli cvičit.

…………………………………………………………………………………………………………………………………………………

Ohrnul nad sebou nos. Nenáviděl,když byl propocený a celý takový…ulepený. Neskutečně se mu to hnusilo. Naštěstí tohle byla poslední hodina a všichni z jeho třídy už byly dávno v tahu. Jindy by už byl taky pryč,ale profesor ho požádal aby uklidil nářadí. Bez řečí tak učinil,ale aspoň si mohl vychutnat prázdné sprchy. A že jich využít hodlal. Odmítal jít nečistý domů. Fuj! Rozbouřeně ze sebe „serval“ propocené tričko s kraťasy  a s blaženým pocitem vítal teplou,příjemnou vodu,jež se spustila ze sprchy. Nechal na sebe dopadat kapky vody a nastavil jí i tvář,nezajímajíc se o svoje namalované oči. Chtěl si jen pročistit hlavu a tohle byl ten nejlepší způsob který znal. Make-up bude řešit později.  Bubnování vody do hlavy mu vyhánělo veškeré myšlenky a jeho sluch pohltila  odrážející se voda od jeho těla. Nemusel,vlastně ani nemohl ,myslet na nic jiného než na vodu a její sílu. Zajel si rukama do vlasů,chvilku je tam nechal a pak si rukama „utřel“ obličej,aby mohl otevřít oči. Po tom co tak učinil,si přál,aby to vlastně ani neudělal. Naproti němu se o kraj umyvadla opíral jeho,neskutečně sexy,rival,jež ho dopaloval,až to bolelo. Nesnášel ho a přesto mu byl ze všech lidí nejblíže. Strnule stál,dívajíc se do Seraových rozzářených očí,ve svých zhnusení…nebo jen chtěl aby to bylo zhnusení?

Raději zachoval chladnou hlavu,i když mu na ni dopadala horká voda,a nedal najevo že by ho nějak rozhodil. Nasadil svůj typický úšklebek.

„Co tak vejráš?“ odseknul,jelikož se mu nelíbil jeho výraz. Výraz kočky co sežrala myš…nebo se jí právě chystala sežrat. Sera přimhouřil pravé oko,naklonil hlavu na stranu a vystrčil jazyk. Andy nevěděl,jak si jeho počínání vyložit. Pozvednul pro změnu jedno obočí a čekal na jeho odpověď. Neušel mu však Seraoův pohled,který doslova jezdil po jeho nahém mokrém těle,snad jakoby hodnotil nebo co. Ani se neobtěžoval zakrýt,aby nedal krasavečkovi důvod pomyslného vítězství. Sera ,k jeho úžasu, přišel blíž k němu,za neustálého se dívání do očí a jednu ruku si opřel vedle blonďaté hlavy. Andy se co nejvíc nalepil na ledovou stěnu sprchy a znatelně se otřásl. Sliboval mu krutou pomstu,jestli se kvůli němu nastydne,protože ta stěna,i přesto že měl puštěnou téměř vařící,byla dost pekelně studená. Až teď,když bos stál na kachličkové podlaze, si plně uvědomoval,o kolik je Sera vyšší. Když oba měli boty,nikdy si toho nevšiml,ale idol všech holek na škole byl skoro o hlavu větší. Upřeně mu hleděl do očích barvy  krajní části duhy a utápěl se v její modro-fialové barvě. Proč? Proč se najednou utápěl,když ho nemohl kolikrát ani vystát? Otázky typu „Proč“ byly stejně zbytečné,tak jen stál a čekal. Čekal co se bude dít.

Sera naklonil hlavu  a černé vlasy,ze kterých už odkapávala voda se mu přilepili na obličej a částečně pošimrali emařův obličej.

„Koukám se na svého drahého spolužáka,který si nijak nezakryl tělo při mém vstupu do sprch..,“ úsměv,kterým ho obdařil,Andyho lehce popudil „zdá se totiž,že je to exhibicionista.“

„Prosím?!“ nevěřil vlastním uším..on a..tak tohle tedy ne! Další větu už skoro zakřičel. „Nezakryl! To protože jsem ani nevěděl že si tady! Otevřu oči a najednou tě vidím jak tam stojíš! Musel si přijít po špičkách,nebo jako duch,že sem tě neslyšel!“ prskal,jako kočka,co vidí před sebou psa. Byl z něj naprosto mimo sebe a ten jeho samolibej výraz mu chtěl fakt vymazat z obličeje. „A navíc tohle jsou veřejné sprchy,tak je asi jasné,že se nebudu zakrejvat,když sem někdo příde, ne?!“ jenže aby mu ho vymazal,musel by k němu jít a to on považoval za velmi nebezpečné,vzhledem k lesku ,které posedl Sera-ovi oči. Ovšem přijít až k Adymu,nedělalo černovláskovi žádné potíže. Blonďák strnul ještě víc  a černé oči zděšeně sledovaly černovláskovo počínání. „Co…co to děláš?“ polknul,když Sera vstoupil do sprchy a bylo mu asi totálně jedno,že je oblečený. Školní uniforma se mu lepila na tělo a pod bílou košilí prosvítal každý kousek Sera-ovi kůže. Přinutil se odtrhnout od toho těla oči a zaměřit se na svého úhlavního nepřítele,který byl z nevysvětlitelných důvodů pod jeho sprchou,zrovna když byl nahý.  Nutno dodat,že byl velmi sexy,ale to musel okamžitě vyhnat z hlavy. Zadržel dech,když se Seraova hlava přiblížila na dotyk rtů a jemně mu jazykem obkroužil spodní ret. Kupodivu neucuknul,jak předpokládal svou reakci. Byla úplně jiná.

„Já sám nevím,“ s tímto prohlášením se na něj celý nalepil a vášnivě políbil. Zuby zatahal za černý piercing a Andy se neubránil zasténání. Tohle,co Sera dělal, to bylo…to bylo něco,co nikdy v životě nezažil . Něco zvláštně vzrušujícího,ale naprosto…. Nechtěl to. Vždyť jsou oba stejného pohlaví a navíc jsou to nepřátelé. Už od doby,co se viděli poprvé ,se nemohli navzájem vystát, rýpali a napadali se,každou vhodnou i nevhodnou chvilku. Neustále se hádali,shazovali se před ostatními a dělali si naschvály! Oni opravdu byly nepřátelé. Nebo si Andy aspoň myslel,že jsou nepřáteli,ale teď.. Upřímně,byl zmatený. Nechápal,proč ho od sebe neodstrčil,nebo proč neudělal cokoliv,aby toho Sera nechal. Místo toho jenom stál,nechal se líbat a hladit,přičemž ho sám občas pohladil ve vlasech. Připadal si,že jeho tělo ovládá někdo jiný,a jeho já bylo odvlečeno někam hodně daleko,aby do toho nemohlo zasahovat. Zděšený ze své kladné reakce na jeho polibky a hlazení, ho od sebe prudce odstrčil. Sera udělal několik kroků vzad a Andy se tak mohl natáhnout po ručníku,který si omotal kolem pasu.  Nadával si za své chování a nervozita v něm stoupla velice rychle nahoru. Stud a červeň se mu nahrnuly do tváře a černé rozmazané oči  podbarvili rudou barvou. Zbrkle vypnul vodu a rychle se otočil , čelem k němu,aby náhodou Sera něco nenapadlo. K jeho údivu tam však Sera nestál. Vlastně tam vůbec nebyl. Zmateně se rozhlížel kolem,jako by viděla nějakého ducha. Vlastně,jakoby neviděl žádného ducha.