Jdi na obsah Jdi na menu
 


Per atria Mortis 4 část

14. 2. 2011

 

Mokré oblečení mu nedělalo takové starosti,jako zrovna to,co se právě stalo ve veřejných koupelnách.  To co udělal,bylo proti jeho přesvědčení,ale co ho teď zaráželo,či rozčarovalo daleko víc byl fakt,že to chtěl udělat. Chtěl se ho dotknout,chtěl políbit toho chladného kluka,který mu dennodenně dával jasně najevo pohrdání jeho osobou.  Ježíši on ho chtěl! Chtěl ho i přes nenávist kterou k němu cítil, prostě ho chtěl. A když ho viděl samotného v té sprše,jak se uvolnil…takhle uvolněného ho dlouho neviděl,vlastně ho tak neviděl vůbec a byla to pro něj milá změna. Usmál se sám pro sebe. Kdo by řekl,že po něm bude toužit? Vždyť Andy ho nenáviděl,pohrdal jím,ignoroval ho a dělal si z něj neustále srandu. Vlastně když se nad tím tak zamyslel,možná to bylo právě kvůli tomu. Nebyl jako ostatní,nelezl mu do zadku a navíc v něm bylo cosi tajemného. Jestli to byla jeho minulost,o které nikdo nic neví,nebo jeho vzhled,který mnoho lidí ze školy odsuzovalo..netušil. Prostě teď přesně věděl,že ho Andy přitahuje. A možná že v tom taky hrála jeho osobní zvrácenost,která ho chtěl jenom pro sebe. Prohrábl si mokré vlasy,rázujíc si to školní chodbou,nevnímaje drobnohledy studentek a několika studentů. Momentálně mu byly  opravdu ukradení. V hlavě rostoucí zmatek přehlušil jakékoliv protesty rozumu. Ježíši Kriste vždyť on ho políbil! Tahle jediná věta vyplňovala jeho bytí. Na to jediné byl schopný myslet. Ne na nějaké uječené hloupé holky  z nižších ročníků, které se museli ovívat učebnicemi, aby to s nimi neseklo. Ne, ty mu teď byly ukradené. Hlavním tématem v jeho mozku, byl žhavý polibek pod tekoucí horkou vodou. Zprudka se zastavil na místě. Vydal nějaký neidentifikovatelný zvuk a vzteky se dal znovu do chůze. Přemýšlel , co bude dělat. Měl by se Andymu omluvit? Měl by se tam vrátit a dokončit to , co začal? Měl by odejít ze školy? Měl by… znovu se zastavil.

„Samý hovadiny!“ zavrčel nahlas, přičemž se na něj několik studentů otočilo. Nepřátelsky se po nich ohlédnul a oni si radši hleděli svého. Zmatenost se náhle proměnila ve vztek a on by do něčeho nejradši praštil. Vztekle zatnu ruce v pěst a rozhodl se radši odejít.

Andy na tom nebyl o nic líp. I on byl naplněný vztekem, ale ne na sebe. Cítil vztek ke všemu živému a především k tomu černovlasému stvoření, které ho tolik let skoro uvádělo k šílenství. Hodil tašku do kouta malého bytu a sedl si na gauč. Potřeboval to pořádně promyslet. Kdyby měl nějakého opravdového přítele, nejspíš by se za ním hned rozeběhnul, ale jelikož nikoho neměl, začal si mluvit sám pro sebe. Nejlepší metoda, jak něco rozebrat.

„Takže si to ještě jednou projděme,“ mluvil, jako by jich tam bylo víc a ne jen on sám. Vždycky však používal své „alter ego“ , když něco potřeboval rozebrat nahlas. Ne všechno se dalo rozebírat jen uvnitř mysli. „Ty ho provokuješ, on tebe…to souhlasí.“ Odpočítával na prstech skutečnosti, které se děli mezi ním a Sera. „Pak si vyměníte slovní narážky a urážky.. to sedí. Ty ho nemůžeš vystát a on tebe taky ne…to taky sedí.. Odjakživa co se znáte, k sobě chováte určitý druh pouta…to víc než sedí…“ hodil si nohy na malý konferenční stolek z tmavého dřeva. „ to pouto je více méně přátelské, s nádechem vryté nenávisti….noo, tak to taky sedí… on je školní miláček a ty školní vyvrhel…to perfektně sedí…on tě políbil a ty ses nechal….to už nesedí…JÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!“ vztekle se chytil za hlavu, když téměř zoufale zařval na celý byt. „Tohle je k zbláznění!!!!“ stěžoval si a rázoval si to po obýváku. Ani on nevěděl, co má dělat. Nejraději by utekl někam hodně daleko, nechal by se zahrabat co nejvíc hluboko do země. „Ježiši co to tady plácáš,“ napomenul sám sebe, když si uvědomil jak zbytečné řeči má. Pořád ještě dost navztekaně se sebral, a šel do svého pokoje. V bytě byl úplně sám, což mu vyhovovalo. Třísknul dveřmi tak mohutně, až je skoro celé vysklil. Tabulka se zlověstně zatřásla, čímž upoutala Andyho pozornost. Díval se na ni takovým pohledem, který jasně sliboval ještě větší rozemletí na kousíčky, než by způsobil pád na zem. Sklo nakonec zůstalo tam, kde mělo, takže si mohl bezpečně sednout k oknu. Jen tak seděl na své točící kožené židli, pohodlně opřený s lokty pod bradou a díval se na venkovní krajinu. Z hlavy se mu najednou všechno vykouřilo. Jakoby jediný pohled na tichou a klidnou krajinu, rozmetal všechny pochybnosti ohledně Sera. Sledoval putující mraky po obloze, jež měli více tvarů a barev, než jeho šatník. Ptáky létající ve vzduchu, jenž monitorovali své okolí ostřížím zrakem, kterému nic neuniklo. Slunce, co se snažilo najít si skulinku mezi mraky, aby osvítilo svou  hřejivou září, život pod sebou. Stromy pohybující se do rytmu větru, který hladil jejich košaté větve. Miloval to, ten pohled z okna na přírodu. Vlastně by si mohl udělat jen tak výlet. Vyjet si mimo město, pryč od přelidněného metra, rušné silnice i chodníky, pryč od šumu měst. Do přírody.  „To vůbec není špatný nápad,“ zhodnotil to s radostí a rozvalil se na židli pohodlněji.  Do ruky si vzal svůj skicář, kterým začal zasněně listovat. Při té příležitosti, by si mohl rovnou něco namalovat. Tak dlouho už nekreslil. O něco výrazněji posmutněl a s tou náladou se šel raději znovu vykoupat. Šel smýt vztek, šel smýt jeho dotyky, šel smýt smutek. Blaženě zavřel oči, když první kapky začaly pečovat o zmožené tělo, jak po fyzické, tak i po psychické stránce.

Ráno bylo stejné jako každé jiné. Ticho panující v bytě nebylo ničím přerušeno. Venku se vznášel mlžný opar, přes který se snažilo prodrat slunce, ale zatím bez většího úspěchu. Čerství vzduch proplouvající dovnitř do pokoje otevřeným oknem, ho příjemně vzbudil. Miloval vůni ranního a večerního ovzduší, naplňovalo ho prapodivným klidem a dokázalo mu na tváři vykouzlit úsměv. Protáhnul tělo po dlouhé noci strávené v jedné poloze. Očima zabloudil k oknu. Mohutně, přímo blaženě nasál vzduch do svých plic. Tohle miloval. Vůbec se mu nechtělo vstávat, nejraději by zůstal celý den v posteli a nechal se unášet vzpomínkami a různými myšlenkami. Jenže nemohl. Nemohl si dovolit zameškat školu. Vlastně mohl, ale to by bylo proti jeho povaze. Pokud neměl vážně dobrý důvod, nezůstal by doma. I když, Sera b se dal počítat jako vážně dobrý důvod, ale není přece slaboch a srab, aby se tomu věčně věků vyhýbal. S výraznou nechutí k dnešnímu dni se nakonec z příjemné postele vyhrabal. Povytáhnul si kalhoty od pyžama a podrbal se na holé hrudi. Nesnášel, když musel spát s vrškem, ale protože mu byla večer vždy zima, měl ho na sobě. V noci ho však podvědomě vždy svlíknul. S rozkošně rozcuchanými vlasy se odebral do koupelny, podrobit se ranní hygieně. Umýt si obličej, vyčistit zuby, lehce se nalíčit, umýt si vlasy, udělat si vlasy, obléknout se, nasnídat se, připravit si věci do školy… každoranní stereotyp, který mu začínal vadit. Nemohl se dočkat, až ze školy vypadne a konečně začne žít nový život, daleko, daleko od tohoto místa, které bylo jako prokleté. Někde, kde ho nikdo nebude znát, to bude paráda. Kde se bude moct v klidu starat jen sám o sebe a lidé okolo ho nechají napokoji. Nebo bude mít tak dobré sousedy, že nebudou strkat nos do jeho věcí. S vyhlídkami na příští, lepší život , si vzal tašku do školy, spěšně zkontroloval svůj vzhled v zrcadle, které mu jasně říkalo, že je ucházející a odešel z bytu. Pohledem ještě obdařil malou fotku v rámečku stojící hned u dveří, než je zavřel. S opravdu velmi znechuceným výrazem vyšel na ulici, kde dokonce vyděsil i několik dětí. Ty když uviděli, jak se mračí a že absolutně nevypadá příjemně, zapištěly, a daly se na rychlý ústup do základní školy, nedbaje na volání řidiče školního autobusu. S poťouchlým úsměvem si více nadhodil tašku a do autobusu nastoupil. Přece jenom, venku to vypadalo, že se za chvilku spustí pořádný liják, takže tohle byl bezpečnější způsob dopravy do školy. Vyšplhal těch několik schodů nahoru a v tom samém okamžiku šum v autobuse utichnul. Všechny oči se upřely zrovna na něj, každé vyjadřujíc něco jiného, ale ve směs dávaly stejný celek. Znechucení či obdiv. Nehodlal to zkoumat, neboť to znal už z dřívějších dnů. Bez mrknutí oka prošel až na konec autobusu, kde si sednul úplně k oknu a do uší si nacpal mptrojku. Ještě před tím, však očima rychle projel všechny tváře, jestli náhodou neuvidí Sera. Jakým potěšením mu bylo, že tu mladík opravu nebyl. Takhle po ránu se chtěl vyhnout zbytečným řečem o koupelně. Alespoň pro teď.

Dlouhá sedačka, na které seděl se prohnula, když přijala dalšího sedícího. Andy se o něj absolutně nezajímal, protože mu do něj nic nebylo. Když se mu ale do nosu dostala dosti známá vůně, nechtěně ztuhnul.

„Měl jsem za to, že autobusy nejezdíš,“ zaslechl jeho hlas i přes puštěnou rockovou muziku. Nepochopitelné. Snažil se si udržet chladný výraz ,ale tak nějak podvědomě věděl, že se mu v očích leskne nervozita. Hrdě k němu otočil hlavu se zamračeným obočím.

„A já měl zas za to, že vždycky chodíš pozdě!“ otočil se zpět k okýnku. Uklidňoval se pohledem na polorozpadlé domky, když projížděli onou nechvalně známou čtvrtí. Děti ze základních škol už vysadili dávno před tím a teď vezli středoškoláky. „Idiote,“ syknul si spíš sám pro sebe, nepočítajíc s tím, že to Sera zachytí.

„Ubožáku.“ Oplatil mu neohroženě.

„CO prosím?!“ obrátil k němu zpět svou pozornost, což neměl dělat. Díky tomu si byly dost blízko a to by nebyl Sera, kdyby to neudělal. Nahnul se k němu blíž a doslova ho nalepil na okýnko.

„Řekl jsem, ubožáku.“ Andymu se zdálo, že je Sera blíž a blíž, nebezpečně se přibližoval k jeho rtům. Vztáhnul ruce, položil je Sera na hruď a urputně se snažil ho od sebe odstrčit. Díky všem ďáblům, že seděli úplně vzadu. Jenže Sera měl očividně větší sílu, protože i přes veškeré Andyho snažení se nepohnul ani o píď. Skláněl se nad ním jako velká hora, znemožňujíc mu jakýkoliv únik. Blondýna se začala zmocňovat panika, protože do školy to byl ještě velký kus cesty a Sera, jak se zdálo, neměl v plánu jenom naražení na okýnko. Že já idiot si sedal dozadu!, úpěl v duchu. Byl si stoprocentně jistý, že to co mu sjelo po zádech, byl pot.

„Jdi ode mě!“ syčel potichu, aby na ně nestrhnul veškerou pozornost. Ručičkama ho stále odstrkoval od sebe, ale pořád marně. Sera už to asi přestalo bavit a tak mu obě ruce chytil, otočil ho k sobě zády a tváří natisknul na okýnko, s rukama za zády. „ Co to sakra děláš!“ prskal jako zmoklá kočka . Za uchem ho ovanul horký dech, jenž mu zvedal chloupky na zátylku.

„Kdybych ti to řekl, tak by to nebylo překvapení.“ Motýlími doteky se začal věnovat ladnému krčku před sebou. Andy se prohnul, ale dál se snažil osvobodit. Přece ho nemůže jen tak ojet v autobuse plném lidí! To by bylo..  to by bylo.. No to ne!, začal panikařit, když se jedna Sera-ova ruka posouvala dolů, po rychle se vzdouvající hrudi. Krouživými pohyby se dostávala níž a níž, až k lemu černých kalhot. „Víš, to co se stalo v koupelně…“

„Ti dává právo dělat tohle?!“ ačkoliv by nejradši křičel, rozhovor byl pořád laděn do velmi nízké frekvence, až téměř vysíleného šepotu, co se týče Andyho. Sera nesouhlasně zavrtěl hlavou s lehce napomínajícím výrazem, který Andy zachytil v letmém odrazu skla.

„Nebuď tak impulzivní a nepřerušuj mě.“ Malý blonďák znechuceně zafuněl, až se na průhledném skle ,na pár sekund objevilo zamlžené kolečko. Vůbec nebyl rád, že se o koupelně zmiňoval, a to to ráno vypadalo ták slibně. A stejně se to pokurvilo. „Kdybys mě nepřerušil, tak by ses dozvěděl, že to, co se stalo v koupelně… mě velice překvapilo. Nikdy bych neřekl, že se to stane..“

„Vážně?! To já taky ne!“ nevšímal si dalšího přerušení a za postupu své ruku, jenž se zaobírala opaskem,  pokračoval.

„I když jsem byl zprvu dost překvapený, nechal jsem si to přes noc rozležet v hlavě.“ Výmol na silnici a neschopnost tlustého řidiče, se mu vyhnout, způsobilo, že se na sebe oba více namáčkli, pokud to bylo ještě  možné. „ A došel jsem k závěru, že to bylo velmi milé.“ Ožužlával mu ušní lalůček, tak, jako to dělal dívkám, se kterými chodil. Milé?.. milé?! rezonovalo Andymu v hlavě, jako výbuch někde v kaňonu. Jak vůbec mohl říct, že to bylo milé! Pro ďáblovy přisluhovače, to se svět úplně zbláznil? Přišel si jako v nějaké špatné komedii o teplouších. Tohle vážně ne. Několikrát za sebou rychle mrknul, jestli to náhodou není sen, ale pořád byl namáčknutý ze předu na sklo a vzadu se na něj mačkal Sera, idol všech dívek na celé škole. I když by mu mělo lichotit, že právě tenhle  kluk o něj má zájem, ale právě z toho důvodu se mu to nelíbilo. Tenhle KLUK byl jeho nepřítelem, takže ani omylem! I když, někde , v nějaké knize četl, že sex s nepřítelem je daleko lepší než sex s přítelem. Žhavější, dravější více vášnivý. Otázka byla, jestli to byl ochotný zkusit.. v autobuse. Sera očividně ano.

„Pro mě to…eh..milé rozhodně nebylo!“ snažil se alespoň o slovní vzdor, když ten fyzický se minul účinkem. Sera na to nijak neodpověděl. Aspoň ne verbálně. Za to neverbálně se vyjadřoval nad rámec zdraví. Ruka se mrštně zbavila pásku, rozepla knoflík, poklopec a nestydatě zaútočila na citlivé místečko, které by byl schopný chránit i železnými trenkami. Ovšem kdyby věděl, co se ze Sera vyklube. Jakmile se ho jemně  dotkl, čelem bouchnul o sklo, pevně zavřel oči a zhluboka dýchal. Z dechu se mu tvořili kapičky, jež se usazovaly na skle a které tváří rozmazával po okně. Lidé, co chodili po chodnících se na nich dokonce zastavovali, když školní autobus míjel ulice plné obchodů, či dětských hřišť. Andy věděl, co vidí. Jeho zpocenou, rudou tvář nalepenou na skle a cizí ruku, jak mu šmátrá v kalhotách. „Nech…eh..nech..!“ nedokázal vypravit nic víc, protože to co mu dělal, bylo až příšerně dokonalé. Z úst mu vyšel kratičký sten, který nedokázal zadržet. Prostě to nešlo. Sera-ova teplá ruka objímala jeho penis jako nějaký vzácný archeologický nález, na který se čekalo roky a vlhké rty se zabývaly pulzující tepnou na bělostném krku. Sakra, tohle bylo tak dokonalé, až skoro nemožné.

„Měl by sis dát pozor na rty…nejsme tu sami,“ připomněl mu, načež Andy zrudnul ještě víc.

„Di do…aaaahh,“ uniklo mu znovu, ale tentokrát stisknul rty pevně k sobě. Nehodlá ostatním dát další příčinu k posměchu, i když by se sebou vzal i Sera. Bylo k nevíře, že to si přál ze všeho nejmíň. Kapky potu mu sjížděly po čele, z velkého úsilí neceknout a z úsilí nechat se ovládnout chtíčem. Modlil se, aby to už skončilo. Aby stáhnul ruku zpět a nechal ho jít. Jenže kdyby to teď u dělal, asi by ho zabil. Nestydatě si užíval stále se zrychlující pohyby silné ruky, která ho přiváděla k orgasmu. Sera z levé strany krku přešel na pravou, kde se lehce zakousnul a sál. Vysál mu tak pěkné červené kolečko, které zářilo až kdo ví kam. Samovolně začal bedry přirážet do dlaně, všechny svaly napnuté k prasknutí.

„Vidím, že to pro tebe vážně není milá záležitost, že?“ chytal Andyho za slovíčka, když se ve finální křeči, celý roztřásl. Posledních pár tahu, pohlazení špičky a lehké kousnutí do krčku a už to bylo. Téměř jako by měl zimnici. Olizoval mu slanou pokožku na krku, zatímco se Andy opřel čelem o studené sklo. Byl naprosto vyřízený, dokonale ukojený a přitom naprosto zoufalý. Sera ještě chvíli setrval svou rukou v pohodlných trenkách, než ji vytáhnul a bílý obsah na dlani a prstech otřel ze spodu o sedadlo. Naposledy ho políbil na krk, než se zvednul a se slovy, „měl by ses upravit.“ Odešel pryč. Andy si až po pár minutách uvědomil, že zastavili na školním parkovišti. S rychle tlukoucím srdcem se snažil nějak upravit, ale svoje vlastní sperma v trenkách… to byl hnus.

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

.....

Raven/Naku,24. 2. 2011 18:46

...fajn.

Ach má milovaná Naku

sisi/ctenar,24. 2. 2011 18:33

Já jsme se nenaštvalA , možná trošičku připouštím ale to bylo prostě kvůli takový tý krizi :D, nerada strácím přátele a navíc :"D pořád jsem sem chodila jen prost+ě jsme nepsala komentáře :D Ale ted už prostě :D už jsme nato zapoměla :)snad ty též.

.....

Raven/Naku,23. 2. 2011 21:56

ale copak copak. pořád ještě žiješ? pokud vím, tak si se na mě naštvala x)

joooooooo

sisi/ctenar,23. 2. 2011 20:35

konečně pořádný rozšoupnutíčko! tohel bude ještě parádně hustý! pokráčování :D tohle si nekutečně zašlouží pokračování!!!!!!!!!!!!!jupíííí

......

Raven/Naku,15. 2. 2011 17:07

...xDDDDD hezký komentáře.xDD takový umíš jenom tyxDDDD jakoxDD nejprve se to vůbec v autobuse nemělo stát,ale stalo sexDDD přísahám, že do poslední chvíle, než to moje prsty napíšou,tak nevim,co moje postavy udělaj.xDD Luna se mi za to směje.xDDD každopádně si nemyslím,že jsem tak dobrý spisovatelxD jsou lepší.xD co to po sobě čtou a opravují chyby.xD ovšem,nemyslím si, že jsi úchyl.xDD protože jak si správně uhodla,já taky.xDD ostatně, to bych nemohla jinak s Lunou psát FEUS ne?xDDDD ovšem že tvoje komentáře jsou milé.xDDDD vždycky se u nich zasměju.xDD si šílená.xD a to se mi líbí.xD

....

Miya,15. 2. 2011 17:00

jo a este neco :D ty jsi mi tuhle kapitolku venivala protoze se zlobim ?! a Aylen a Teresse jsi ji venovala za mile komentare?!
jakoze moje komentare nejsou mile?! vrrrrr! :D:D:D:D

...

Miya,15. 2. 2011 16:54

aaaa! jeeee! ja sem stastna :D aaaaaaaa! (no dobry prestavam pouzivat jenom citoslovce:D) takze.... :D
aaaaaaa!:D...... to bylo taaaak skvele:D tak já teda milostive prijimam tvou omluvu :D protoze tenhle dilek byl super.... taky sem se jednou snazila napsat scenu o sexu v buse..., ale dopadlo to dost spatne...njn kazdej neni tak genialni jako ty:* tohle se ti totiz dost povedlo... žeru, kdyz uke vzdoruje, ale stejne si nemuze pomoct a pak podlehne kouzlu sveho seme:D to bylo tak dokonalý...a tak prasácký a me se to tak libilo :D:D:D
tak to je asi tak vsechno a opravdu moc dekuju za venovani :) udelalomi taaaaaaaaaaakovou radost :D
P.S.: doufam ze si o me nemyslis nic zvraceneho, po tomhle mym komentari :D
P.S.S.:(doufam ze se pisou dve S.S.: a ne vde P:D) Ale kdyz si to ctu cely pozpatku, tak si rikam ze ty si nejspis stejna jak ja :D (stejne zvracena) :D

............

Raven/Naku,15. 2. 2011 14:19

..já vím že si holka, to se neboj.xD..čtu pořádně tvoje komentáře.xDD ale jdou sis dala Noctis,tak píšu Noctis..kdybych na tebe dejme tomu volala Noctiso.xDDDDto by bylo divnéxD takže prostě Noctis.xD:.a nedržkuj.xDDDD ovšem děkuju za komentář.xD na dalším díle se pracuje.xD

XDXDXDXD

Noctis,15. 2. 2011 13:06

XD teda v autobuse ten sera je ale divoch XD chudak andy musel byt potichu aby nevzbudil pozornost XD super dil uz se tesim na dalši (PS: ne noctisovi bo ja sem holka ale to nic to si spleto uz hodne lidi když tak tak Noct :D XD)