World of crazy Dreamer

Organizačním sídlem a všemi patry v něm se rozléhal výkřik. Procházel všemi patry a ten kdo si ho nevšimnul byl totálně hluchý. Leader se pozorně zaposlouchal,aby zjistil původ křiku a místo,aby tam mohl vlítnout a pořádně jim domluvit. Jenže když konečně rozeznal místo křiku,ohlédl se radši na kalendář za sebou. Bylo na něm zrovna X se zvrhlým pohledem a kartami v ruce. Už když se nechal fotit na kalendář,věděl,co bude v jeho den. Jen si povzdech a byl rád že nemusí hrát. Vrátil se ke své práci. I když..radši by hrál karty než aby tady leštil kladivo číslu V,kterému to slíbil. Ovšem..ostatní členové,neměli tolik štěstí.

„Nééééééééééé.“ Zavřeštělo číslo IX a snažilo se dát najevo,že s tím rozhodně nesouhlasí. Zatímco číslo X s tím bylo velice spokojeno.

„Okamžitě si dej plášť dolů,Demyxi!!“

„Ani mě nehne! Ty…ty…prase jedno úchylný!“

„Dyť si s tim souhlasil,tak nevim,co děláš!“ Demyx se zajíkal a byl rudý až za ušima.

„Ale já pod tim nic nemám!!!“ číslu X se zablísklo v oku.

„O to je to lepší!“ olíznul se. „Dělej!!“ Demyxovi se pořád nechtělo.

„Tak ať to za mě vezme Ankoku. Ta se přece hodně ráda slíká na veřejnosti!“  Ankoku s sebou trhla a Naku dostala záchvat..

„To si jako děláš srandu ne?! Proč bych to proboha měla vzít za tebe,když je to úkol pro tebe!“ Demyx se roztomile usmál. Ankoku z toho přeběhl mráz po zádech.

„Pokud znám pravidla pokeru,tak to může přebrat číslo,které je číslu,které dostalo úkol nejblíž. A pokud sis nevšimla hraje jenom číslo IX , X, XIV a XV.“

„Tak to snad může přebrat Luxord ne?!“ otočila se na Luxorda,který nesmlouvavě zavrtěl hlavou.

„To nejde. Já sem dával úkol. Musíš to být ty.“ Demyx se na ní vítězně usmál. Zato Naku nebylo do smíchu. Dělala,jakoby tam nebyla,protože tuhle hru hráli vždycky v jeho měsíci. Ankoku se na ní podívala,jako po poslední záchraně. Naku jenom zavrtěla hlavou. Nemohla porušit pravidla,protože pak by byla odsouzena k trestu v patře číslo IV a to fakt nechtěla.

„Promiň,ale nemůžu porušit pravidla..vymstilo by se mi to.“ Ankoku si povzdechla. Zrovna,když už si rozepínala zip,vtrhnul do místnosti Marluxia.

„Já to chci taky vidět! Ankoku do toho!!!“ začal tam skandovat. Všichni byla tak vyvedení z míry,že se Naku rozhodla Ankoku zachránit. Chňapla jí za ruku a táhla jí pryč.

„Tohle bude moje smrt,“ mumlala si pod vousy. Zahnuli za roh,když do někoho vrazili.

„Roxasy!“ vyjekla Ankoku.

„Jako jak si to představuješ! Takhle sem vlítnout,rozrazit dveře a přerušit naší tak skvěle rozdělanou hru!“ Vyjel Luxord na Marluxiu.

„Ehm…Luxorde?“

„No?!“ Demyx prstem ukázal na prázdná místa,kde ještě před chvílí sedělo číslo XIV  a XV. Luxord si povzdechl. „Ach jo. Proč tyhle dvě vždycky utečou. Jasně mají ve smlouvě napsáno,že se musí podřizovat všem našim přáním! XEMNASI!!!!!“

Xemnas uslyšel Luxordův řev a povzdychl si. Vstal,odložil kladivo a leštěnku na stůl a vydal se do patra XIII. Dojel tam a vystoupil.

„Roxasy. Jestli mi je okamžitě nevydáš,zakážu ti styk s číslem VIII!“

„Já sem je nechtěl schovat. Donutili mě!“ vymlouval se a postrčil XIV a XV do Xemnasových rukou. Chytil je za límec a odtáhnul do výtahu. Obě dvě na něj vrhli vražedná pohled.

„Proč vždycky musíte dělat potíže.“ Naku si založila ruce na prsou.

„A proč ty posíláš svojí manželku hrát ten debilní poker! A proč vůbec číslo II posílá Ankoku! Tohle není fér!“ Xemnas s ní zatřepal.

„Tak a mám toho dost. Obě vás odsuzuju na týdenní službu v patře IV a V!“ Ankoku s Naku se už chystaly na odpor,ale zarazil je. „Ani slovo!“ Radši zmlkly a věnovali si jeden sužující pohled.

Výtah přistál v patře X a on je tam jenom vhodil,aby se tam nemusel moc dlouho zdržovat. Né že by neměl rád orgie,ale dnes n a to neměl náladu. Ale bohužel ho zastavila hádka.

„Proč to nemůže udělat Marluxia!“

„Protože je to tvůj úkol číslo IX!“

„Ale já nechci!“

„Nemůžeš se tomu pořád vyhýbat! Buď to uděláš,nebo tě tady slíknu celýho a je mi jedno,že to měl být jenom plášť!!!“

„Ale já už ti přece říkal,že pod ním nic nemám !!!!!Jenom boty!!!“

„DĚLEJ!!“

„NE!!“

„Tak to z tebe slíknu sám!!!“

„Xemnasíííííííííííííí!“ Zavřeštěl Demyx a skočil I na záda. Ten se zatvářil dost znechuceně.

„Okamžitě ze mě slez!!“

„Ale Xemnasi…“ Nečekal na to co řekne a prostě ho z těch zad setřásl,až s tvrdým dopadem spadnul na zadek.

„Proč zrovna já,musím bejt leader takových dementů a idiotů jako ste vy!!!!! Do konce měsíce nechci slyšet žádný stížnosti!!!!! Jinak vás pošlu do armády na převýchovu!!!“ zaječel a s pořádným dupnutím nastoupil do výtahu. Všichni za ním zírali,jak se dveře zavírají. Jakmile se zavřely, Luxord se ďábelsky usmál na Naku a Ankoku. Obě polkly.

Axel zrovna projížděl do patra XIII,když uslyšel křik z patra X. Nedalo mu to a musel se tam zastavit. Když se otevřeli dveře výtahu,nestačil se divit. Demyx byl úplně nahý a mlsně se díval na Luxorda,který pohledem těkal z Naku na Ankoku a z Ankoku na Naku,které byly taky nahý,ale snažili si zachovat aspoň nějakou tu důstojnost. Zatímco Marly všude rozséval okvětní lístky Sakury.

„Páááni. Ten váš poker začíná bejt zábavnej co.“ Naku se otočila,a když viděla Axela,zvedla se a skočila mu do náruče.

„Udělej něco! Dostaň nás odtud!!! Skuhrala Naku a snažila se ho přesvědčit. Luxord se zadíval na její zadek.

„Má pěknej zadek…“

„LUXORDE!“ zaječela na něj Ankoku. Luxord na ni obrátil svůj pohled.

„Neboj i ten tvůj není k zahození.“ Ankoku se dala do pláče,Naku se snažila přemluvit Axela,Demyx se snažil svést Luxorda a Marluxia se rozvášňoval díky lístkům.

Jenže Axel nebyl k přemlouvání,shodil Naku a odešel. Naku se nechala inspirovat Ankoku a dala se do pláče. Jenže když se otočila,viděla,jak se to zvrhlo. Demyxovi se podařilo svést Luxorda a ti spolu..no..radši se zaměřila na Ankoku. Rychle a nenápadně ukradla jejich oblečení,hodila jí to a rychle se oblékla.

„Musíme zmizet.“ Ankoku horlivě přikývla. Naku ukázala na okno. Obě se ještě rozhlédly,a když viděly,jak se na ně Marly dívá,radši rychle proskočili oknem.

Druhý den se radši zabarikádovali do Xemnasovi pracovny,který z toho nebyl vůbec nadšený. Celé odpoledne se je snažil dostat ven,jenže se mu to nedařilo. Rozhodnul kapitulovat a odešel do místnosti Spánku.

Po osmé hodině večerní se rozhodli vyjít,ale to co viděli je nikterak nepotěšilo. Před nimi se objevil Luxord,karty v ruce a s Demyxem za zády,který se k němu láskyplně tulil.

„NÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ!“ zasténaly obě dvě najednou a násilím byly odtáhnuty do patra X a do perverzní a úchylné hry  zvané Poker.