Jdi na obsah Jdi na menu
 


Skryté city

24. 10. 2009

Vítr si pohrával se stébly trávy a s opadanými větvemi stromů. Zima už dávno nastala a všechno bylo tak ponuré… tak mrtvé. Blonďatý chlapec seděl nalepený u stromu a sledoval,jak vítr pohání vlnky po jezeře  vpřed. Svýma jasně modrýma velkýma očima doslova hypnotizoval podívanou na jezeře. Fascinovalo ho to. Miloval vítr,miloval,když vítr čechral vlasy. Byl tak zabraný do sledování,že si nevšiml,že za ním někdo stojí a pozoruje ho. Černovlasý chlapec stál naprosto nehybně,aby ho náhodou nevyděsil. Už několikrát za sebou ho takhle našel. Úplně za městnaného svými myšlenkami a absolutně odříznutého od reálného světa. Myslel si,že je někde ve své realitě,ve svém světě,kam ,když byl malý,často utíkal on taky. Chápal,co chlapec cítil,protože on byl naprosto stejný. Většinou při akci,nebo nějaké misi věděl,co  se mu honí hlavou a viděl mu na očích úplně všechno. Ale v takových chvílích,jako je tahle, nikdy nevěděl. Opřel se o strom,ale nechtěně při tom vydal zvuk. Šlápnul na spadlou větévku,která se pod náporem jeho váhy zlomila. Blonďáček se úlekem otočil za zvukem.

„Sasuke?“ Černovlasý mladík vyšel ze stínu.

„Ahoj Naruto.“ Pronesl naprosto ledově klidným hlasem,zatímco Naruto byl docela v šoku,z toho,že ho tady vidí.

„Co tady děláš?“ Sasuke přišel k němu a sedl si vedle něj. Naruto si ho prohlížel. Měl na sobě obvyklé černé barvy,akorát ne ve svém trikotu,ale v černé teplé bundě s kožíškem a černýma upnutýma kalhotama,které akorát zdůrazňovaly jeho vypracované nohy. Když se pohledem vrátil k Sasukemu obličeji,zarděl se a otočil hlavu dopředu. Sasuke ho totiž pozoroval těma prokletýma černýma očima,které ho propalovali skrz na skrz. A absolutně se neobtěžoval odpovědět. A tak se Naruto spokojil s mlčením.

Sasukemu se jeho pohled na svém těle velmi zamlouval,ale nehodlal tu chvíli pokazit. A když se na Narutově tváři objevil ruměnec,měl chuť ho popadnout a vrhnout se na něj se vší vášní,kterou cítil,když Naruta potkal. Seděli tam asi hodinu a nikdo z nich nepromluvil. Sasuke byl ledově klidný a Naruto docela vynervovaný z jeho přítomnosti. Ne že by se mu to nelíbilo,ale uvádělo ho to do rozpaků. Nevěděl proč,ale v jeho přítomnosti byl prostě nesvůj,ale neuměl to vysvětlit.

„Chtěl jsem se jen tak projít a narazil jsem tu na tebe.“ Zalhal. Věděl na sto procent,že kdyby mu řekl pravdu,vyděsil by ho a to nechtěl. Naruto se na něj podíval.

„A to si nemohl odpovědět hned?!“ vyjel na něj a zapomněl na svoji nervozitu. Tohle ho dokázalo rozpálit. „To si musel čekat celou tu hodinu,nebo co?! Už sem přestal čekat odpověď!!“ Sasuke se na něj ledově díval a nedal najevo absolutně žádné emoce. Počkal až se Naruto vyřádil,protože jeho slovník byl opravdu pestrý,to musel uznat. Když si Naruto sednul zpátky,celý rudý vzteky,Sasuke promluvil.

„Ale noták. Snad by ses nám neurazil Naruto.“ Naruto se na něj nepříjemně zašklebil.

„Já se neurážim!!“ Sasuke pokrčil rameny.

„Když myslíš.“ Tohle Naruto nehodlal poslouchat.

„Tak hele Sasuke. Jestli si sem přišel jenom proto,abys mě vytočil,tak se ti to skvěle daří,ale věř nebo ne,ale já na tohle fakt nemám náladu!“ zvednul se. „Takže když dovolíš,půjdu!“ Chtěl okolo něj projít,ale Sasuke ho chytil za rukáv jeho oranžové bundy. Jedním cuknutím ruky ho donutil,aby se k němu přitiskl. Naruto byl tak vykolejený tím co Sasuke udělal,že se nemohl ani hnout. Pohladil ho po tváři.

„Ale Naruto. Nerozčiluj se hned přeci. Nechtěl jsem tě provokovat.“  Chytl Naruta za bradu a zvedl ji víš. Přiblížil své rty k těm jeho a jemně se o ně otřel. Jenom lehounce,aby ho nevyděsil. Jeho rty byly sladké a přímo sváděli k hříchu. Naruto byl absolutně mimo. Tohle,co teď udělal. Sasuke! On! Ho! Políbil! Hlavou se mu mihl ďábelský úšklebek. Sakura vyletí z kůže,až to zjistí,ale tahle myšlenka se vypařila tak rychle,jak se zrodila. Místo toho se na Sasukeho podíval ,sáhl si na rty a utekl jako ten největší zbabělec. Sasuke se za ním chvilku díval a pak si sedl na své místo a seděl tam celou noc.

………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

Naruto věděl,že se zachoval jako totální imbecil,ale prostě…. Nevěděl,co měl v tu chvíli dělat. Byl si naprosto jistý,že Sasukemu ublížil svojí reakcí,ale.. Sáhl si na rty. Jakoby na nich cítil ty Sasukeho. byl to nádherný pocit,jaký Naruto nikdy v životě nepoznal. Jeho rty byly krásně měkké a chutnaly po jahodách,uvědomil si Naruto.  Taky si uvědomil,že pořád chodí do kolečka a že už uběhli od toho incidentu tři hodiny. Zakroutil nad sebou hlavou. Měl bys jít spát ty šašku jeden,víš jak se to říká. „Ráno moudřejší večera.“ S tím si lehl do postele a další dvě hodiny nad tím přemýšlel v posteli,než konečně usnul vyčerpáním.

Na druhou stranu Sasuke pořád seděl pod stromem s lidným výrazem,ale s rozohněnou myslí. Neměl to dělat. Akorát Naruta vyděsil a ten už ho nebude chtít nikdy vidět. „Si to ale idiot Sasuke.“ Řekl si a vstal. Nemělo cenu nad tím přemýšlet. Už se to stalo.udělal,co chtěl udělat už dávno a dopadlo to tak,jak to dopadlo. Nic nezmění tím,když si bude říkat kdyby udělal tohle,kdyby udělal tamto. Ne. Nemělo to smysl. Loudavým krokem se došoural domů,kde si lehl na postel a s klidnou myslí usnul,jako mimino.

…………………………………………………………………………………………………………………………………………………...

Ráno,když se všichni sešli na místě,kde se většinou setkávali na trénink se Naruto  nemohl Sasukemu podívat do očí. Věděl,že se chová jako zbabělec,ale prostě nemohl. Už zase něco nemohl. Naruto,řekl si, já už se ani nedivím,že tě nikdo nemá rád. Zakroutil nad sebou hlavou a opřel se zády o strom. Sasuke ho pozoroval a uvědomil si,že se na něj ještě ani jednou nepodíval. Neobrátil na něj ty svoje zářivě modré oči,ani neřekl jedinou narážku a ani nebyl tak ukecaný,že se ho i Sakura zeptala,jestli není nemocný. Ale neodpověděl ji. Prostě tam jenom stál a nic nedělal. Aspoň dokud se neobjevil Kakashi a nezačal trénink.

Trénovali spolu půl dne,když je Kakashi rozpustil s tím,že si musí něco zařídit. Kráčeli všichni vedle sebe a byly neobvykle ticho. Sakura za tu dobu zpozorovala jisté napětí mezi těma dvěma,ale nevěděla jaké a tak radši byla zticha. Nějak vycítila,že by nebylo dobré,aby se do toho pletla. Pak se do nich oddělila,popřála jim krásný zbytek dne a odešla. Naruto a Sasuke osaměli a opět nemluvili. Sasuke byl opět ledově klidný,ale Naruta trápilo svědomí. Chytl Sasukeho za rukáv,čímž ho zastavil. Ten na něj vrhl tázavý pohled. Naruto se na něj podíval,pak se rozhlédl po okolí a zatáhl do zapadlé uličky. Saskeho otázka mu s očí nezmizela,alespoň ne do té doby,než se k němu Naruto přitiskl a políbil ho. Když se od něj oddálil,neopovážil se Sasukemu podívat do tváře. Napětí by se dalo krájet,ale pak vzduch prorazil smích. Smích,který vycházel ze Sasukeho. Podíval se na něj se zdviženým obočím.

„Co je tu k smíchu,“ rozčiloval se Naruto. Sasuke si otřel slzy smíchu a chytil Narutův obličej do dlaně.

„Nic,jen…“ přitáhl si ho blíž a žhavě políbil. Naruto odhodil všechny zábrany a polibek opětoval. Sasuke byl k němu tak něžný,jako by byl něco velice vzácného. Jazykem se dostal do jeho úst a prozkoumal všechny záhyby i skulinky. Když se od sebe odtrhli,Sasuke si ho přitáhnul k sobě a pevně obejmul. Držel ho takhle asi pět minut,když Naruto řekl. „Sasuke, miluju tě.“

„Já tebe taky Naruto.“ Políbil ho do vlasů a opět se začal smát. Byl to šťastný smích,který od něj Naruto nikdy neslyšel.

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

No ano

(Haku, 17. 2. 2010 22:30)

A takto je to spravne,,,,,,,,,luuuuuuuuubila sa veeeeeeeeelmo.

...

(tess, 27. 11. 2009 22:49)

musim, říct že sme se asi zamilovala. skvělá povídky. úžasný stránky.

eee

(sisi/ctenar, 30. 10. 2009 0:56)

abys věděla neska to nečtu poprvé, čtu to již po několikáté, ale pořád e, jsem se nějak nedostala k tomu napsat komntář, tohle je vážně zvláštní naruťák a eh :) je trochu z míry vyvedená ale to nevadí je to moc pěkné, jen neví jestli ej to tím alkoholem nebo tímn že kouká na queer na youtube :D ( asi se už zbláznila!) jo to bude ono! *lok* ne drašsi ještě druhej *áááááááááááá* je ntak dál.
*a už spí!)*